sobota 19. května 2007

Le Chevalier D'Éon - poznámky k 10. epizodě

Jméno dílu: Les Psaumes de la Famille Royale (Královské žalmy)

Maximilián Robespierre

Konečně se představil oblíbenec dívčí části Chevalier týmu, takže vám o něm můžeme něco napsat. Jeho celé jméno zní Maximilien François Marie Isidore de Robespierre a žil v letech 1758 až 1794. Narodil se v Arras na severu Francie, kde jeho dědeček a otec pracovali jako právníci.



Na doporučení arraského biskupa byl roku 1769 přijat na Lycée Louis-le-Grand v Paříži. V roce 1781 se stal advokátem. Roku 1789 byl zvolen poslancem generálních stavů za Arras. Po založení Národního shromáždění se Robespierre stal jeho neoficiálním mluvčím a od roku 1790 také vedl klub jakobínů. Významně se podílel na tvorbě nové ústavy.

Během povstání v srpnu 1792 byl zatčen král Ludvík XVI. a později byla vyhlášena republika. Robespierre se sice na povstání nijak nepodílel, ale přijal nabídnuté místo v revoluční pařížské komuně. V prosinci Národní konvent rozhodoval o osudu svrženého krále a Robespierre horoval pro jeho popravu. Svou řeč zakončil slovy: „Ludvík musí zemřít, aby Francie mohla žít.“ Král Ludvík byl shledán viným a popraven v lednu 1793.

Do vedení se dostali jakobíni a v dubnu byl ustaven Výbor pro veřejné blaho, který v podstatě představoval vládu Francie. Do čela výboru byl jmenován Robespierre, i když o tuto pozici příliš neusiloval. Policejní složku představoval Výbor pro obecnou bezpečnost. V období jakobínské diktatury bylo popraveno přibližně 40 000 lidí, kteří byli označeni za „nepřátele revoluce“.

Robespierre věřil, že na blaho Francie dohlíží Nejvyšší bytost, která podle svobodných zednářů představuje Velkého architekta vesmíru. Roku 1794 se mu dokonce podařilo uzákonit tento kult jako státní náboženství.

V červenci 1794 ovšem přetekl pohár trpělivosti Robespierrových politických protivníků a Maximilián byl po svém projevu, ve kterém sliboval pomstu dalším „zrádcům“, zatčen a na druhý den bez soudu poslán pod gilotinu.



Žalm 1

Jak vidíte, žalmů je na výběr opravdu dost. Tentokrát si Lia vybrala hned první.

Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.

Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.

Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.

Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.

A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.

Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.


Žádné komentáře:

Okomentovat