sobota 19. května 2007

Le Chevalier D'Éon - poznámky k 9. epizodě

Jméno dílu: Les Amants (Milenci)

Alexej Petrovič Bestužev-Rjumin

Hrabě Bestužev-Rjumin (1693-1768) byl ruským kancléřem a jedním z nejúspěšnějších evropských diplomatů 18. století. Pocházel ze šlechtického rodu a jeho otec byl velvyslancem Ruska ve vévodství Kurlandie (součást dnešní Litvy). Alexej a jeho bratr Michail se vzdělávali v Kodani a Berlíně, Alexej se zajímal převážně o jazyky a aplikované vědy. Jeho velká šance přišla v roce 1741, kdy nastoupila na trůn carevna Alžběta. Ta ho okamžitě po své korunovaci povolala ke dvoru a jmenovala jej vicekancléřem. Následujících dvacet let Bestužev prakticky řídil zahraniční politiku Ruska.



V té době Bestužev považoval Francii za přirozeného nepřítele Ruska. Zájmy těchto dvou států se totiž střetávaly v Polsku, Turecku a Švédsku. Nepřátelé Francie se tedy stali přáteli Ruska (a naopak). Spojenci Ruska se tak stala Velká Británie a Rakousko a nepřítele představoval pruský král Fridrich II.

Francie se přirozeně snažila Bestuževa odstranit, a tak se zástup jeho nepřátel ještě rozšířil. Nejvíce ohrožen byl v roce 1743, kdy do Ruska dorazil francouzský agent Jacques-Joachim Trotti, markýz de la Chétardie. Naštěstí nalezl přítele v carevnině důvěrníkovi, Michailu Ilarionoviči Voroncovovi. Bestužev překonal všechny politické nástrahy a roku 1744 se stal ruským kancléřem.

Roku 1746 dohodl mír s Rakouskem a Dánskem a snažil se zabránit sblížení s Francií. Tou dobou se ovšem Michail Voroncov, nyní vicekancléř, obrátil proti němu. Bestužev se jej zbavil tak, že dokázal, že Voroncov přijal peníze od pruských agentů.

Za sedmileté války (1756-1763) prosazoval, aby se Rusko přidalo na stranu Velké Británie a Pruska, zatímco Voroncov navrhoval připojení k Francii a Rakousku. Rusko se zapojilo do francouzské koalice a to předznamenalo Bestuževův konec.

Byl odvolán z pozice kancléře a poslán do vyhnanství na své sídlo v Goretovu, kde zůstal až do nástupu Kateřiny II. k moci. Ta jej povolala zpět ke dvoru jako polního maršálka.


Michail Ilarionovič Voroncov

Hrabě Voroncov (1714-1767) byl ruský diplomat, který položil základy bohatství rodu Voroncovů.

Ve čtrnácti letech byl poslán jako panoš ke dvoru carevny Alžběty, které pomohl dosednout na trůn. Jak bylo zmíněno výše, záviděl Bestuževovi a zúčastnil se spiknutí proti němu. Před trestem ho zachránila jen přízeň carevny. Protože se Petru III. snažil nabídnout za ženu svou neteř Alžbětu, přirozeně neměl v oblibě jeho ženu Kateřinu, a tak nejprve nechtěl sloužit v její vládě, i když jej jmenovala kancléřem.


Alexej Grigorijevič Razumovskij

Hrabě Razumovskij (1709-1771) byl ukrajinský kozák, který se stal milencem a pravděpodobně také tajným manželem carevny Alžběty. Razumovskij se významně podílel na převratu, který přivedl Alžbětu k moci.


Žádné komentáře:

Okomentovat