sobota 19. května 2007

Le Chevalier D'Éon - poznámky k 8. epizodě

Jméno dílu: Audience Impériale (Audience)

Osoby

Carevna Alžběta

Dcera Petra Velikého Alžběta Petrovna (1709-1762) byla v letech 1741-1762 ruskou carevnou. Ačkoliv byla jediným přeživším potomkem Petra Velikého, příbuzní jí upírali ruský trůn. Proto v prosinci 1741 připravila s pomocí několika přátel převrat, po kterém usedla na trůn. Jedním z těch, kteří jí pomohli převrat provést, byl její komoří Michail Ilarionovič Voroncov.



V roce 1743 uzavřela dohodu se Švédskem, kterou získala jižní část Finska. Na úspěšném jednání měl hlavní zásluhu nový vicekancléř Alexej Petrovič Bestužev-Rjumin, kterého Alžběta sice neměla příliš v oblibě, ale moudře rozeznala jeho schopnosti a jmenovala jej ministrem zahraničních věcí. Bestužev se stavěl proti Prusku a Francii a propagoval spíše spojenectví s Rakouskem, proto jej Fridrich II. a Ludvík XV. chtěli odstranit.

Alžběta patřila mezi nejoblíbenější ruské vládce, protože odmítala účast Němců ve vládě a za jejího panování nebyl nikdo popraven.


Petr III.

Alžbětin synovec Petr III. Fjodorovič (1728-1762) se po její smrti stal carem, avšak vládl pouhých šest měsíců. Údajně byl psychicky nevyzrálý, rád chystal kanadské žertíky a nade vše miloval armádu a uniformy.

Alžběta mu zařídila svatbu s jeho vzdálenou sestřenicí, nižší německou princeznou Sofií Augustou Friederikou von Anhalt-Zerbst. Mladá princezna přijala pravoslavné náboženství a jméno Kateřina Alexejevna. Jejich manželství však nebylo příliš šťastné.

Na rozdíl od Alžběty Petr neměl nic proti Prusku, a tak stáhl ruskou armádu ze sedmileté války a uzavřel s Pruskem mír. Rusko tak z války nic nezískalo, ačkoliv již okupovalo Berlín a téměř zvítězilo.

Kateřina se svým milencem Orlovem plánovala Petra svrhnout z trůnu, protože jí vyhrožoval, že se nechá rozvést. Protože chtěl Petr zavést přísnější režim své osobní stráži (Leib Guard), strážní se vzbouřili a přinutili jej podepsat abdikaci. Krátce poté byl v zajetí zavražděn. Kateřina nedala nikoho za vraždu potrestat, ale není úplně jisté, zda vraždu nařídila nebo ne.


Kateřina II. Veliká

Narodila se v květnu 1729 v polském Štětíně a Rusku vládla od roku 1762 až do své smrti v roce 1796.

Velmi ráda četla a zajímala se o události v Rusku i celé Evropě. Dopisovala si s mnoha význačnými mysliteli, například Voltairem či Diderotem. Zpočátku se Kateřina zajímala o ideály osvícenství, ale po Francouzské revoluci většinu z nich zavrhla. Ačkoliv byla poměrně liberální, její vláda byla dosti konzervativní.

Za její vlády se významně rozšířilo ruské území – získala Krym, část Ukrajiny, Bělorusko a Litvu.


Místa

Petrohrad

Současný oficiální název zní Sankt-Petěrburg, v letech 1924-1991 se město jmenovalo Leningrad. Dostojevskij jej popsal jako „nejumělejší město světa“ a Puškin jako „okno do Evropy“.

Město založil Petr Veliký roku 1703 a pojmenoval ho po svém patronovi – svatém Petrovi. Stavbu města ztěžovalo nepříznivé počasí a úmrtnost dělníků byla opravdu vysoká.

Jako první byla postavena Petropavlovská pevnost na břehu Něvy. Petr přizval ke stavbě města německé techniky, kteří dohlíželi na vysoušení mokřin kolem pevnosti a rozšiřování města kolem pevnosti. Petr zakázal v celém Rusku stavbu kamenných domů, aby kameníci mohli pracovat na stavbě Petrohradu, který se měl stát hlavním městem Ruska. Po vzoru Benátek a Amsterodamu si Petr představoval město plné kanálů, kde hlavním dopravním prostředkem budou lodě a čluny. Až do roku 1850 byly zakázány trvalé mosty přes Něvu.


Pohled na Zimní palác přes Něvu


Díky strategické poloze u Baltského moře se Petrohrad stal základnou ruského námořnictva a první, kdo si zde dal postavit dům, byl Cornelis Cruys, komandér Baltské flotily.

Po Říjnové revoluci v roce 1917 se hlavním městem Ruska stala po dvou stech letech opět Moskva, Petrohrad však zůstal druhým největším městem Ruska a osmým největším městem v Evropě.



Voroncovův palác

Petrohradské památky

Petrohrad se rozkládá na stovce ostrovů, které spojuje více než 300 mostů, proto se mu přezdívá Benátky severu. Ve městě je také spousta paláců, mezi první patří Letní palác postavený pro Petra Velikého. Nejskvostnější stavbu Petrohradu nechala postavit dcera Petra Velikého, Alžběta. Je jí obrovský Zimní palác, ve kterém nyní sídlí věhlasné muzeum Ermitáž. Oba tyto paláce navrhl ruský architekt italského původu Bartolomeo Rastrelli. Ten projektoval také další stavby v blízkosti Něvského prospektu (hlavní petrohradské ulice) – mezi nimi je pro nás zajímavý Voroncovův palác, ve kterém nyní sídlí vojenská škola.

V nedalekém městě Carskoje selo stojí Kateřinin palác, který byl postaven jako letní sídlo Kateřiny I. a později v něm sídlila také Alžběta a Kateřina Veliká. V tomto paláci se také nacházela proslulá Jantarová komnata, kterou věnoval Petru Velikému jeho spojenec Fridrich Vilém I.


Kateřinin palác



V Petrohradě najdete velké množství kostelů a chrámů. V Petropavlovské pev­nosti stojí Katedrála Petra a Pavla. Největším kostelem ve městě je však Katedrála sv. Izáka, která patří mezi největší katedrály na světě. Vypíná se do výšky 100 metrů a její kupole je obložena 100 kg čistého zlata.


Žádné komentáře:

Okomentovat