sobota 25. října 2008

Tvoříme hru 6: Grafika pozadí a postav

sepsal Jarník
Přestože jsou Ren'Ai hry spíš textovou záležitostí, hraje v nich grafická stránka poměrně významnou roli (jak vyplývá ze samotného pojmenování Visual Novel).
Vyprávění příběhu formou textu podněcuje hráčovu fantazii, což je skvělé u knížek, ale v případě hry spíše na škodu. Atmosféru a emoce, které chcete ve hráči vyvolat, nejlépe podnítíte zobrazením samotné scény přesně tak, jak si ji představujete Vy (Autor). Navíc ani celá stránka malebného popisu roztoužené školačky v opuštěné školní třídě nevydá za jediný obraz zmíněné scény. Jediným pohledem si všimnete, že západ slunce zbarvil všechno do ruda, někdo zapomněl smazat tabuli, vítr si pohrává se záclonou, dívka nervózně klopí oči a na tvářích má ruměnec. Než byste tohle všechno přečetli, byla by už vaše potenciální milá dávno doma na večeři. Sečteno a podtrženo - obrázky jsou přesné a rychlé na čtení.

Grafika pod pokličkou
Z pohledu hráče vypadá grafika Ren'Ai hry jako sled obrázků. Tvůrce ale vidí pod pokličku a ví, že je to kapku složitější. Obrázky herních scén (obvykle postavy v určité lokaci) nejsou nikde předem uložené, ale skládají se dohromady až během hry ze dvou částí - pozadí scény a postav. Představte si, že byste museli kreslit školačku před školou, školačku v šatně, školačku ve třídě, školačku v parku, školačku... Uff. Chytrý grafik proto ví, že je mnohem snazší nakreslit školačku samostatně a pak její obrázek položit přes obraz šatny, třídy nebo parku. A právě tak to funguje třeba v dříve zmíněném enginu Ren'Py. Takže ještě jednou - grafika = pozadí + postava.

Jak na pozadí
Pozadí scén většinou neslouží jako základ scény (od toho jsou postavy), ale spíše jako pomůcka pro dokreslení atmosféry. Ren'Ai hry se vizuálně snaží přiblížit vzhledu anime, pozadí jsou proto ručně kreslená a postavy rovněž. To si ale mohou dovolit pouze komerčně zajištění tvůrci her. Anime nadšenci se proto z finančních i časových důvodů obvykle uchylují k méně náročným řešením. Vždyť stačí otevřít Malování a scénu jen zhruba načrtnout, to hlavní je přece příběh, no ne? U fanovských her je tahle praktika poměrně obvyklá a do určité míry i pochopitelná a tolerovaná. Pokud ale chcete působit alespoň trochu seriózně, sežeňte si buď zkušeného kreslíře nebo fotografa.
Jako levný a praktický neomezený zdroj pozadí totiž mohou posloužit i obyčejné fotografie. Při jejich pořizování dbejte na jednu zásadní věc - úhel pohledu. Myslete na to, že do popředí fotografie budete umisťovat postavy. Nefoťte tedy z podhledu ani nadhledu, popředí nechte volné. Pokud to zapadne do vašeho grafického záměru, můžete fotografii použít přímo jako pozadí (pozor ale na kontrast s kreslenými postavami).
Obvyklejší způsob je úprava fotografie pomocí speciálních filtrů. Jejich cílem je převod fotorealistické grafiky na kresbu či malbu tak, aby lépe lahodila oku v kombinaci s postavami. Na dané téma existuje kupa návodů, vyberte si dle libosti:
http://www.gimp.cz/2003/06/21/nedokoncena-kresba
http://www.owebu.cz/photoshop/vypis.php?clanek=1130
http://www.owebu.cz/photoshop/vypis.php?clanek=1197

Aktéři, nástup!

Postavy tvoří základní pilíř grafické stránky celé hry. Pozadí sice dokreslují atmosféru, ale právě grafika postav je to, co dává konkrétní podobu dialogům. I když bude Asuka znít jako náruživá dračice, nikdo vám její charakter neuvěří, pokud bude vypadat jako plachá knihovnice. Linuxákovi dejte tričko s tučňákem, kawaiii slečně přimalujte dostatečně kawaiii doplňky. Z toho plyne první rada - jedinečný charakter postav musí být patrný z jejich vzhledu - hráč si je pak lépe zapamatuje a vzájemně rozliší.
Volte alespoň minimálně zkušeného kreslíře. Hůlkové figurky sice mohou fungovat v humorném ladění, ale v seriózních situacích vám je nikdo neodpustí. Na druhou stranu - ani profesionální kresba není vždy zárukou úspěchu, pokud nezapadá do celkového vyznění grafiky. Druhá rada - buďte originální, nebojte se vyzkoušet nové věci (fotografie lidí/anime figurek/south park postavy...) - může vám to ušetřit práci.

Pravidelná dávka emocí

To hlavní, na co Ren'Ai hra útočí, jsou hráčovy pocity. Nekale tak činí prostřednictvím hlavních aktérů, resp. jejich projevů emocí. A jak jinak by je mohli projevovat lépe, než pomocí výrazů tváře? I když lze náladu postavy poměrně dobře vyčíst z jejího mluveného (čteného) projevu, její náhle změny lze nejlépe ilustrovat právě změnou výrazu tváře. Každé postavě proto nadělíme několik výrazů. Hlavním postavám více, vedlejším méně. A abychom se při kreslení neumořili (školačka veselá, školačka smutná, školačka plačící, školačka...), opět použijeme logického zjednodušení - budeme zvlášť kreslit samotnou postavu a její výrazy tváře. Vystačíme tedy s jedním tělem školačky a několika výrazy. K dostatečnému vyjádření výrazu stačí oči a ústa, jejich vhodnou kombinací pak můžeme rychle a snadno vyseknout celou škálu potřebných emocí. Pro úspěšné složení postavy a jejího výrazu je u obrázků potřeba zachovat průhlednost některých částí. K tomu se skvěle hodí graficky formát PNG, který přesně toto umožňuje. V enginu Ren'Py se tedy spolehněte především na PNG obrázky.
Pár poznámek o tvorbě grafiky ke hře FestTrip si můžete přečíst zde: http://www.jarnik.info/wordpress/2008/07/festtrip/

Žádné komentáře:

Okomentovat